I vy se nestačíte divit, kde váš prcek bere energii? Občas asi máte pocit, že pytel blech byste pohlídali snadněji. Inu, pohyb je pro dítě naprosto přirozený. Děti prostě skáčou, běhají, lezou a vymýšlejí, protože jsou tak naprogramovány – od přírody. Časem však tato aktivita upadá, děti se stanou líné, více času tráví před počítačem než na hřišti. Bohužel, často je to chyba rodičů.
Každé mládě je aktivní
Zvažme takový jednoduchý předpoklad – všechna zdravá mláďata, ať už lidská nebo z říše zvířat, jsou hrava, aktivní, těší se ze života. Dospělá zvířata běhají, loví, létají, honí se. Dokonce i kočky, které většinu dne prospí, si hrají a honí se, když jsou vzhůru. Dospělý člověk – čest výjimkám – se do pohybu musí nutit. Když má jít do obchodu, raději nastartuje auto, i když je to jen kilometr. Namísto večerní procházky se raději díváme na televizi.
Aktivita nebo pohodlnost jsou výsledky životního stylu, děti se stávají líné, protože jsou k tomu nepřímo vedené. Ruku na srdce, když jdete s dětmi na hřiště, honíte se s nimi, nebo je ponecháte v partě dětí a vy se v kruhu rodičů dělíte o zkušenosti?
Americká akademie pediatrů zdůrazňuje nutnost celoživotních sportů. Když v dítěti vypěstujete lásku ke sportům, zachová si ji po celý život. I ve stále rychlejším a uspěchanějším světě si vždy najde čas, aby si šlo zaběhat, zahrát si fotbal či volejbal s přáteli, nebo aby strávilo neděli na kole.
Rodič – první příklad pro dítě
Množství studií prokázalo, že právě aktivita/neaktivita rodičů je hybnou silou pro děti. Váš příklad si vezmou za svůj. Je naprosto v pořádku, že větší děti pouštíte bláznit se na hřiště s vrstevníky. Nezapomínejte však, že vy jste pro dítě první příklad chování. Pokud je dítě od útlého věku vedeno ke sportu a stane se součástí jeho denního života, s největší pravděpodobností zůstane sportovně aktivní i v dospělosti.
Musíme si uvědomit, že sport není žádný novodobý trend. V minulosti lidé v našich končinách skutečně nepěstovali sporty v takovém slova smyslu, jak je chápeme dnes. Jenže, dnes pracujeme na počítačích, v uzavřených kancelářích nebo ve výrobních halách. Několik dekád zpětně však byla dominantní práce na polích. Místo dnešního víkendového sledování televize, lidé večer chodívali na taneční zábavy. Mladí nechodili sedět do kina, ale na procházky do lesa. Moderní doba nás usazuje do křesel.
Je to lehčí, než se zdá
Přirozenou dětskou aktivitu nezabíjejme pokyny: „Tady si sedni, maminka teď mluví!“ Naopak, dovolte dítěti vybít všechnu energii, kterou má, běháním či lezením. Na procházky s malými dětmi berte místo sportovního kočárku odrážedlo nebo tříkolku, aby se dítě muselo samo pohybovat.
V předškolním věku je dokonce čas na kolektivní sporty. Děti už chápou souvislosti i principy kolektivních sportů, a co je pro ně lepší než týmová hra s vrstevníky pod dozorem?
Dbejme na jedinečnost
Samozřejmě, každé dítě je individualita. Některé dokáží jezdit na kole již ve třech letech, jiné až v šesti. Berme ohledy na konkrétní fyzické a psychické dispozice každého dítěte. Nenuťme je násilím do sportů, které jsou jim „proti srsti“. S největší pravděpodobností budou milovat právě ty aktivity, které prováděly spolu s vámi – honičky, plavání, cyklistika, bruslení, míčové hry… Vždy mějte na paměti – aby dítě mělo sport rádo, musí ho bavit!
Mezi celoživotní sporty, kterým můžete dítě učit již od útlého věku a láska k nim mu zůstane, patří cyklistika, běh, plavání, bruslení, tenis či badminton a, samozřejmě, tanec. Když vidíte, jak vaše dítě tančí na nějakou písničku, když běhá po zahradě, nebo šplhá na strom – přidejte se!
