Velkou noc vnímáme hlavně prostřednictvím dětí, které mají zážitek z našich slovanských zvyků jako šlehání pomlázkou či polévání vodou. Jak však prožívají Velikonoce děti v jiných státech? V anglosaských zemích hledají čokoládová vajíčka ukrytá v trávě, v severských zemích se zase převlékají za čarodějnice.
Rakousko
Typické jsou velikonoční trhy v ulicích. Na Velikonoční pondělí hledají děti ozdobená vajíčka ukrytá v zahradách. Schoval je tam velikonoční zajíc – Osterhase. Tato tradice přetrvává již od 17. století. Podle legendy Osterhase slíbil dětem, že pokud vydrží postní období, přinese jim dárek v podobě čokoládových vajíček. Rovněž s dospělými hrávají hru ve dvojicích, při které si házejí vajíčka uvařená natvrdo. Vítězem souboje je ten, komu vajíčko zůstane celé. V rakouských rodinách je oblíbené i rozbíjení skořápek. Hráči stojící proti sobě ťukají uvařená a nabarvená vajíčka špičkami, dokud skořápka jednoho z nich nepovolí. Vítězem je ten s neporušenou skořápkou. V jižním Tyrolsku zase dostávají děti na Velikonoce od svých kmotrů tzv. fochaz – chléb ve tvaru kuřátka nebo zajíčka ze sladkého kynutého těsta.
Švýcarsko
V každém regionu Švýcarska se Velikonoce slaví trochu jinak. Velikonoční vajíčka zde rovněž ukrývá velikonoční zajíc nebo netradičně kukačka. Děti pak na Velikonoční pondělí hledají slaměné hnízdo s vajíčky v zahradě nebo v prostorách domu. Před Velikonocemi se často koná obecní nebo komunitní koulení či hledání vajec, které doprovází dobrá nálada. Tradičním švýcarským zvykem, který má dětem přinést kapesné, je hra Zwänzgerle. Uvařené a nabarvené vajíčko se dospělí pokoušejí rozbít hozenou mincí. Minci házejí z přiměřené vzdálenosti, a pokud minou a vejce zůstane nedotčené, dítě si minci může nechat.
Německo
V některých částech Německa se v sobotu večer pálí vánoční stromky jako symbol definitivního odchodu zimy. Zvyk pálení ohňů tvz. Osterfeuer pochází ještě z dob před Kristem. Kromě tradičního hledání vajíček v trávě od Osterhase hledají děti v některých částech kraslice od velikonoční lišky – Osterfuchs. Jinde zajíce nahrazuje kohout, velikonoční kuřátko nebo čáp. Rovněž se zde hrávají hry s ťukáním vajíček špičkami. V severním Německu je oblíbené koulení vajíček pod názvem Eiertrüllen. Děti milují i soutěžení a pouštějí vajíčka písečnými pahorky z kopce. Zvítězí ten, jehož vajíčka se dokutálí vcelku.
Itálie
Svátky začínají snídaní v rodinném kruhu. Během ní děti dostávají v barevném papíře zabalená velká čokoládová vajíčka. Na Velikonoční pondělí si rodiny dělají odpoledne pikniky v přírodě, sportují a mlsají, nebo chodí jen tak na procházky. I z toho je vidět, že rodina představuje v italské společnosti nejdůležitější jednotku. Velikonoční pondělí nazývají Pasquetta, což je zdrobnělina od jejich výrazu pro Velikonoce „Pasqua“. Na žádném stole nechybí typický kynutý koláč Colomba ve tvaru holubice.
Francie
Francouzské děti neznají polévaní vodou. Namísto toho hledají schovaná vajíčka a čokoládové figurky. Tento zvyk se pojí s pěkným příběhem – na Zelený čtvrtek zmlknou všechny zvony, neboť odlétají na požehnání do Říma. Vracejí se zpět se sladkostmi pro dobré děti, ale protože jim popadaly, děti je nyní musí hledat v trávě. Čokoládové figurky mají proto podobu vajíček, králíčků, kuřátek i zvonů.
Finsko
Finsko je protestantská země a oslavy Velikonoc jsou odlišné od křesťanských zemí. Vycházejí z pohanských praktik. Děti o svátcích chodí po domech, hledají ukrytá vajíčka, zpívají při tom koledy a dostávají sladkosti. Vajíčka bývají buď uvařená natvrdo a obarvená nebo čokoládová. Podle legendy mezi Velikonočním pátkem a nedělí létají čarodějnice a probouzejí se trollové, takže součástí oslav jsou i příběhy o nich. Děti se za ně při koledování převlékají a atmosféra připomíná spíše Halloween. Na Velikonoce koledují nejen chlapci, jako u nás, ale i dívky.
Švédsko
I Švédové spojují Velikonoce s čarodějnicemi. Děti převlečené za velikonoční čarodějnice v dlouhých sukních, s šátky na hlavách, s tvářemi namalovanými načerveno, roznášejí malovaná vajíčka. Za ty dostávají sladkosti. Namísto pomlázek mají metly z březového proutí s barevnými pírky na konci, s nimiž šlehají. Lidem zvoní u dveří, nebo jim pod ně podstrčí velikonoční dopis s veršíky a obrázkem čarodějnic. Velikonoce „Paskdagen“ jsou především svátkem vítání jara a probouzení přírody. Oblíbenou hrou je kutálení natvrdo uvařených vajec, kterými se snaží zasáhnout další vejce v řadě na zemi.
Dánsko
Tato severská země má svou specifickou tradici, kterou bychom jinde nenašli. Děti píší několik týdnů před svátky dopisy, které posílají kamarádům nebo členům rodiny s vloženou sněženkou jako symbolem jara. Tzv. škádlivé dopisy mají vystřižené vzory a ornamenty. Posílají se anonymně, podpis tvoří jen tolik teček, kolik písmen má jméno autora. Adresát pak hádá, kdo mu dopis poslal. Pokud uhodne, dostane za odměnu čokoládové vajíčko. Pokud ne, dluží ho odesílateli. I zde se těší oblibě velikonoční zajíček, který schovává v zahradě vajíčka. Hledá je celá rodina.
Irsko
Vajíčka, která v Irsku slepice snesou na Velký pátek, se označí křížkem a každý člen rodiny musí na velikonoční neděli sníst alespoň jedno takové vajíčko, včetně dětí. Pak jdou spolu s dospělými tančit do ulic, přičemž tanečníci mezi sebou soutěží. Jak jinak, o koláč. Neděle končí slavnostní večeří, během níž se dětem dávají vajíčka. V Irsku také hrají hru s vajíčkem, které se musí koulet pomocí hůlky nebo lžíce co nejrychleji do cíle.
Litva
V Litvě jsou Velikonoce jedním z nejvýznamnějších svátků v roce. Děti, které byly celý rok poslušné, dostanou vybarvená vajíčka, zlobivé děti jen jedno vajíčko, a to bílé. Roznáší je jeden ze symbolů Velikonoc „Velyku Senelé“, v překladu velikonoční babička. Ta podle legendy jezdí na velikonočním kočáře taženém ne koňmi, ale zajíčky.
USA
I zde děti hledají vajíčka ukrytá v domě nebo v zahradě a dělají tzv. hon na vajíčka – Egg Hunt. Na rozdíl od německy mluvících zemí, kde je nosí zajíc, vajíčka v USA nosí králík. Rodiny společně zdobí kraslice, které rodiče v sobotu ukryjí, aby je děti v neděli ráno hledaly. Při tom je obvykle honí někdo z dospělých. Vajíčka se sbírají do velikonočních košíčků nebo kloboučků s květinami. Ten, kdo najde a nasbírá nejvíce vajíček, jej vymění za košík plný čokolády a hraček.
Austrálie
Velikonoční zvyky jsou zde podobné jako v anglosaských zemích, i v Austrálii zdomácněl zvyk hledání ukrytých vajíček. Děti hledají sladkosti na velikonoční neděli a nalezené dobroty si navzájem vyměňují. Nejsou však od velikonočního zajíce „Easter Bunny“, protože králíky Australané považují za škůdce. Kraslice tu poslední léta nosí velikonoční vačnatec, jemuž říkají Bilby. Jde o bandikuta králíkovitého, roztomilé australské zvířátko s dlouhýma ušima. Čokoládoví zajíčci jsou stále v obchodech k zakoupení, ale už několik let funguje kampaň za to, aby zajíce nahradil Bilby.
